Október 04, 2011 
admin 
Epizodicky vyrozprávaný príbeh Darmošľapi nakrútil režisér Federico Fellini vo svojom ranom neorealistickom období. Podáva citlivý portrét piatich mladých mužov žijúcich v malom mestečku na jadranskom pobreží. Bezcieľne sa spolu potulujú po uliciach a snívajú o ženách a sláve veľkomesta, ich sny sú však iba vzdušnými zámkami. Nuda a nespokojnosť s ospalým životom vedie túto partiu roztomilých darmošľapov k viacerým chuligánstvam. Táto komická melodráma o mladých ľuďoch, ktorí nevedia, čo si počať so svojím životom, tiahne im na tridsať a ešte stále sa nechajú obskakovať svojimi matkami, je nesentimentálnym zobrazením ľudí bez cieľa, zmyslu existencie, ale aj ľudí bez cti a životnej energie.
Info
Zařazení: Drama / Podobenství / Povídkový / Romantický
Délka filmu: 103 min
Rok: 1953
Natáčeno v: Itálie / Francie
Známé také pod názvy:
Učinkující
Režie:
Herci/Herečky:
Hodnocení
Naše hodnocení: 85%
Hodnocení uživatelů: 99%
Rozdíl hodnocení: -14%
Darmošlapové ke stažení zdarma
Stáhnout Darmošlapové
Další weby na jakých je možné nalézt online filmy: : www.uloz.to, savefile, hotfile, megaupload, www.rapidshare.com, badongo, warezforum atd…
Po úspěšných Sedmikráskách (1966) uvedla Věra Chytilová další složité podobenství, tentokrát s ambicemi vyjádřit nikoli jen společensko-kritické, nýbrž i filozofické myšlenky. Obrazově vytříbená úvaha o pravdě a lži vychází z biblické symboliky, konkrétně z příběhu Adama a Evy. Hlavní hrdinka Eva, která s manželem Josefem tráví čas v luxusním penzionu, se začne zajímat o tajemného svůdce Roberta. Josef je k jejich koketování, ale i k jiným věcem slepý. Žena podle různých náznaků postupně zjistí, že Robert je sériovým vrahem žen. Navzdory jeho lstím se jí podaří zachránit si život, avšak pochopí, že někdy je lepší pravdu nikdy nepoznat…
Půvabný príbeh kostolníka, ktorému sa zhodou okolností naskytne príležitosť vydávať sa v zapadnutej horskej dedinke za farára a ktorý so zaujatím a vzácnym pochopením pre ľudské slabosti prijatú úlohu plní k všeobecnej spokojnosti obce, dychtiacej po duchovnej úteche. Nepravý kňaz vdychuje akoby nový život farbistým figúrkam dedinčanov, rozžiaruje groteskný obrázok dedinskej idyly, prenikavý v charakterizácii a typizácii aktérov. V rušnom závere plnom intríg a situačných zvratov podlieha obkľúčeniu, ktoré sa okolo neho zovrie.Film o tolerancii ako podmienke plnej, neskreslenej, neokliešťovanej ľudskej sebarealizácie a šťastia na tomto svete, o viere v poctivosť, slušnosť, spravodlivosť a lásku ako hodnoty, ktoré sú na dne všetkého, čo má mať zmysel, je závažnou úvahou o povahe a podstate mýtu. 
První kultovní film Alexandra Jodorowskeho z raných sedmdesátých let, natáčený v Mexiku. El Topo (nebo krtek v angličtině) je gangster (hraný Jodorowským), který oblečený kompletně v černé kůži, jede na koni se svým sedmiletým synem pouští, než narazí na místo masakru. Jeden z těch, kdo masakr přežije, pak popisuje El Topovi viníky a El Topo se dá na cestu pomsty. 
Z ochozu věže pozoruje kastelán Oliva každodenní život malého krásného města. Z té výšky si může dovolit tolerantní nadhled nad slabostmi a chybami svých spoluobčanů. Mladý učitel Robert se chystá ke svatbě s učitelkou Julií. Na hodinu kreslení Robert pozve Olivu, aby seděl jako model. Starý muž dětem vypráví o svém životě námořníka a o setkání se svou životní láskou Dianou a jejím kouzelným kocourem. Z náměstí se ozve veselá hudba, která doprovází příjezd zvláštního cirkusu. K překvapení dětí i dospělých sedí na střeše červeného auta kouzelník, který je k nerozeznání podobný Olivovi, a krásná dívka Diana, která má na klíně kocoura se slunečními brýlemi. Na závěr večerního kouzelníkova představení sejme Diana svému Mourkovi brýle a před jeho zelenýma očima začnou někteří dospělí měnit barvu. Nevěrníci jsou žlutí, lháři fialoví, šedivě se zabarví kradáci a lapkové a zamilovaní zčervenají. Červený je i Robert, který zapomněl na nevěrnou Julii a zamiloval se do Diany. Kocoura se zmocní tři muži, kteří se bojí jeho kouzelné moci – pokrytecký ředitel školy, podlézavý školník a nepoctivý vedoucí restaurace. Robertovi žáci, kteří se bojí o kocourův život, utečou z městečka a nechtějí se vrátit, dokud nebude zvíře zachráněno. Nátlak dětí má žádaný účinek. Jen Robert je velmi smutný – poté, co prožil s Dianou láskyplnou noc, vůz s dívkou, kocourem a kouzelníkem odjíždí.
Obraz útěku dvou českých mladíků z transportu smrti je dynamizovaný a významově prohlubovaný vkomponováním asociativních retrospektiv zážitků a představ jednoho z nich. V opakovaných projekcích jeho snů, obav a tužeb vše lidské pomalu ustupuje živočišnému, úměrně s rostoucím tlakem ohrožení. Naturalisticky živě zhmotněná situace utečenců – jejich hlad, únava, úzkost, nutkání sebezáchovného pudu – to vše naznačuje pokus o záchranu za jakoukoliv cenu. Dvojice se stává štvanou zvěří, jíž loví senilní starci sudetské vesnice, zobrazující vládu bezmocných. Film ztvárňuje proud vědomí, transponují vnitřní vidění do strohé a originálně sevřené podoby, odkrývající hloubku úzkosti, šílené opuštěnosti, poníženého člověčenství, nemožnosti s někým se dorozumět a trápení se člověka jako odcizeného elementu v nepřátelském světě. Leitmotivem je touha po bezpečí, prezentovaná jako touha po domově. Němcův celovečerní debut patří k absolutní špičce české kinematografie. Zároveň navazuje na jeho krátký absolventský film Sousto, a to především zásluhou kamery, obdivuhodně se pohybující a kreslící smutek a bezútěšnost lesa… 
Případ pro začínajícího kata je originální směsí absurdity, černého humoru, symbolů, satiry, ironie a grotesknosti. Lemuel Gulliver se dostane do tajemného kraje Balnibarbi, jehož hlavní město Laputa se odedávna vznáší ve vzduchu, aniž by to Balnibarbané věděli. Gulliver se do Laputy dostane dlouhým komínem a vrací se do Balnibarbi zvěstovat všem pravdu. Jeho odhalení však bere lidem ideály. Nechtějí pravdu poznat; nesnesou pomyšlení, že žijí v trapném klamu, v ubohé lži, v poddanství falešného mýtu, v žalostné nevědomosti a temnotě, v nešťastné a zapomenuté končině světa. Poslední Gulliverova slova ve filmu jsou “Řekl jsem: Poslouchej, Vyskoči, jdou ty hodiny nazpět, anebo se mi to jen zdá? Ale on namítne, co stále máte, copak vám nestačí, že je slyšíte tikat?” Tento poslední film vynikajícího, předčasně zesnulého filmaře narazil po svém uvedení na nepochopení normalizátorů a skončil v trezoru.